Jak jsme měli v plánu vyhrát, aneb jak se nám to povede příště…

Hned ráno první ztráty
Sešli jsme se v sobotu brzy ráno, na parkovišti vedle naší staré známé sokolovny. Postupně dorazili všichni hráči a hráčky až na jednu.

Katka svůj první sraz prospala, a protože už nás tlačil čas a nezvedala ani telefon, museli jsme vyrazit bez ní. Po probuzení nám alespoň popřála hodně štěstí a zábavy. Cesta probíhala vcelku rychle a podle mě velice zábavně. Tedy alespoň u nás v autě, kde se nenudil opravdu nikdo.
Bohužel pro nás, Fanda si po cestě koupil EXTRA PÁLIVÉ HOŘČICOVÉ CHIPSY SENZA, po kterých tak trochu načáchlo celé auto - fuuj…
Pak jsme se, díky Kubovo částečným nedostatkům v úmění navigace, tak trochu ztratili - ale přece jen jsme na místo dorazili v čas.

1.zápas ČB - Prostějov A  4:17 (2:9)

(střelci: M. Šmíd 2, D. Tlamsa 1, F. Mikeš 1)
Když se na to tak koukám zpátky… nehráli jsme nijak závratně, asi to bylo taky trochu nervozitou a obavou, že prohrajeme. V prvním poločase jsme na hřišti stály jako kamenný sloupy. A to byla chyba! Prostějov toho svými smrtelně nebezpečnými dvojtakty využil až moc dobře. Ale kupodivu jsme se drželi a měli jsme spoustu krásných šancí, které jsme bohužel neproměnili. A tak se stalo, že jsme prohráli… Ale řekli jsme si, že jestliže tihle byli nejlepší, tak ostatní musíme zmáknout.

Následovala dlouhá pauza mezi zápasy
Složili jsme při ní skvělou písničku a to: „Známe Wildu, všechno spraví, známe Wildu šikulu. Wilda je náš trenér a kamarád, s ním všechny rozsekáme na tataráááák“ a jiné

2.zápas ČB - Město Šenov 2:5 (0:3)

(střelci: M. Šmíd: 2)
Padavky to byli (a my bohužel ještě větší :-( ..). Šli jsme do nich s novým pozdravem (kočka leze - DÍROU, pes - OKNEM, míč - KOŠEM). Neuměli si pořádně nahrát, nebyli nijak zvlášť rychlí ani obratní. My jsme byli už rozehřátí, plni energie, měli spoustu nádherných šancí, jen jsme se do koše zase nemohli trefit… Do toho všeho, jsem spadla a udělala si něco s kotníkem a musela jsem vystřídat, ale díky Martinovo léčitelským schopnostem (protahovat, protahovat, protahovat, opláchnout studenou vodou, protahovat, jsem byla do dalšího zápasu zase ready. V tomhle zápase jsme se opravdu drželi, měli kvalitní obranu a i ten útok by ušel, ale obroučka jako by byla začarovaná. Proto jsem opět prohráli.

3.zápas ČB - Prostějov B  4:9 (2:3)

(střelci: A. Zemanová 1, M. Housková 1, M. Šmíd 1, D. Tlamsa 1)
Tohle už jsme měli ale opravdu v plánu vyhrát. Bylo jasný, že vyhrajem! Tak proč teda…?! Byli jsme lepší, byli jsme… prostě MY! Budějce! Já osobně, jsem do toho dávala opravdu všechno a myslím, že všichni ostatní taky. Přijeli nám dokonce i fanoušci-reprezentanti, kteří povzbuzovali opravdu skvěle. Prostějov se nás bál - a tak nasadil hráče, kteří hrají i za Áčko. Opravdu jsme se drželi, vypotili jsme ze sebe všechno... Vytvořili jsme si spoustu skvělých šancí, dobře bránili.. Jen jsme se opět nedokázali trefit do koše. Příště, až toho vypotíme ještě víc - víc než všechno - tak jim to pořádně vrátíme!!! I přes další porážku jsem měla z našeho týmového nasazení dobrý pocit.

Cesta domů
Zezačátku to vypadalo, že všichni usnou zklamáním a vyčerpáním. Veselá mysl však nad smutkem zvítězila a opět bylo veselo. Zastávka v „Mckáči“, kde Fanda vykoupil veškeré zásoby, se opravdu vyvedla. Domů jsme dojeli všichni v pořádku a už se moc těšíme na příští zápas..

Autorka článku: Anna Zamanová  

Očima trenéra: Po prvním nepodařeném zápase se nám povedlo navodit v týmu bojovnou náladu a odhodlání zvítězit. Věřili jsme, že ze zbývajících zápasů si odvezeme plný počet bodů. Proti Havířovu (město Šenov) jsme začali opravdu aktivně a vytvořili jsme si několik 1oo% šancí. Bohužel míč obroučkou né a né propadnout. A tak jsme prohráli o pouhé 3 koše. 3. zápas znamenal poslední šanci bodovat. Náš mladý tým přišli podpořit i českobudějovičtí reprezentanti, za což jim patří velký dík. Všichni hodně bojovali a doufali až do konce. Myslím, že jsme si zasloužili lepší výsledek než 9:4. Věřím, že až se příště střetneme s těmito týmy, vrátíme jim porážky i s úroky...